Je zvláštní, že se mílovými kroky zrychlila situace, kdy každý bude nekompromisně odpovídat především za sebe a své rozhodování. Snad to bude ku prospěchu místních i globálních změn. Odkrývání toho, v jakém světě a z jakých proklamovaných (ale často námi nerealizovaných) hodnot a jistot jsme dosud žili s sebou možná přinese nejedno překvapení.
Vlastně mi přijde, že jsou jen dvě hlavní tendence:
1) k separování se a využívání tlaku jednoho na druhého – takovéto „setkávání pod napětím“ vede často k výbojům napětí mezi egem a egem
2) k integrace, stmelování a sjednocování úpři respektu k rozdílnosti od druhého) na zcela nových základech.
Sféra separace se uplatňuje v naší pozemské sféře a také z velké části v rovině, které duchovní věda označuje jako „oblast astrální“. Dělení na tzv. pozitivní a negativní póly vždy ukazuje rozevřené nůžky a princip vah – jakmile vychýlíme jedno, automaticky vzroste druhé. Jakmile klesne aktivita okamžitě se posílí oslabení (prohloubí se pasivita). Takový je ostatně i princip oslabení naší imunity vůči nemocem.
Lidé nemívají rádi katastrofické scénáře jinak než ve filmech – pokud možno s dobrým koncem. Nemají rádi pocit, že existují ne-zemské civilizace jinak než ve filmu a ve snu – a setkání s jejich světem má končit prto lidi vždy pozitivně, dobrým koncem. Nemají rádi měnit se ve svých návycích – pokud to není jaksi nezbytné.
Ovšem ráj či katastrofa jsme my sami. Co čteme, o čem přemýšlíme, meditujeme, rozjímáme, co komu přejeme a jak na základě toho konáme. Chováme-li se pasivně, pak ti „silnější“ využívají a používají naše slabosti. Tak jako žádný ďábel nepřichází „bez pozvánky“, tedy bez pasivity nás samých.
Snad brzy pochopíme, že i svár a „válku“ jako extrémní znak polarizace světů lze úspěšně překonat – každý v sobě, ze sebe pak směrem k ostatním. Princip vtělení je o zakoušení a zkušenostech, ale není třeba se tvrdě učit „bolestí“ stále dokola…
Krásný den všem.