Snad to může někomu přijít zvláštní, ale lidé, kteří se věnují východním duchovním tradicím a meditacím se mohou častěji dostávat do zvláštní „pasivity“ vůči světu, v němž žijí.
Jednak se tak trochu stahují od matoucího „světa-iluze“, máji, do světa vnitřního stavu či skupinově „zájmového“ spojenectví, kde je jim dobře a cítí se před zlobou a chaotičností světa chráněni. Druhak k tomu přispívá jednostranný náhled na „karmické podmínění“ vlastními činy.
Z jisté obavy, aby nepáchali karmicky zlé činy, vyhýbají se pak někteří jakkoliv riskovat a zapojit se tam, kde by si „karmu“ mohli poškodit. Snad je to z představy, že by tím po fyzickém skonu kdovíjak trpěli v příštím zrození či vizi. Z druhé strany je pak ani moc neláká vstupovat do bůhvíjaké karmické pozitivní aktivity – mimo té, která je jim učitelem či naukou doporučena.
Klíč k tomu, kdy se zaktivizují tak často leží prostě někde na stole a čeká se, až někdo zavelí.
Mám k tomu drobnou věc. Pokud jsme už přijali toto vtělení, víme, že ho chtě nechtě ovlivňujeme. Nejsme jen trpící jedinci, jakousi zlou karmou sem hozeni. Pokud trpíme, pak pro svoji staro-novou připoutanost, vášně, strachy atd. Jsme tu proto, něco se naučit a o sobě navzájem dozvědět.
Stejně jako dítě, které z nějakého traumatu či bázně se stáhne a odmítne věnovat se vlastnímu rozvoji a aktivitě mezi druhými, i nám se může stát, že zakrníme s vizí, že je lepší jen tak meditovat a jinak se světa neúčastnit.
Ať už je vize tohoto světa jakkoliv iluzorní, jsme zde, vnímáme zde, učíme se zde a to i ve skupinách a národech.
Pokud se stáhneme do pasivity a odtáhneme se od „zlého světa“, je to také postoj. Pak dáváme více prostoru i těm, kdo jsou třeba poněkud duchovně i jinak nezralí, ale vrcholně aktivní. Třeba i násilní.
A tak se nám může stát, že „jejich aktivita“ změní svět, (ve kterém my nyní tiše meditujeme) a nastane třeba situace, že k nám karma těchto násilných nezralých jedinců vejde až do pokoje a nenechá nás už klidně meditovat.
Třeba proto, že dotyčným jedincům bude naše meditování připadat nesmyslné, hloupé a málo produktivní. Budeme bráni jako ti, kteří se se světem stejně nebaví a nezáleží jim na něm.
Těžko pak můžeme říkat, že za takovou situaci, kdy nám naše pasivita přinese takové plody, nemůžeme. Je tedy na nás, jak se klidná a pokojná mysl, srdečnost a soucit, harmonizovaná životní energie a funkční tělo zapojí při našem dočasném výskytu v tomto světě. Svět se bude měnit hlavně těmi, kdo do něj cíleně pozitivně či negativně působí.