Komentáře: Karma pasivního člověka

Od: mh.

mh. — Thu, 14 May 2015 19:20:40 +0000

Žijeme JEN jednou…
Upřímně vzato, nemám jeden jediný důvod se domnívat, že před tím, než jsem začal žít (potažmo jsem se narodil) jsem žil nějaký „minulý“ život. Stejně tak nemám jeden jediný důvod si myslet, že duše lidská není nesmrtelná, a že po mém životě (ve smyslu až zemřu) bych se měl v jakékoliv podobě narodit znovu.

Dokonce, bych řekl, mi tato představa přijde přímo nelogická z důvodu JEDINEČNOSTI kažné konkrétní lidské duše (potažmo „bytosti“).

Ze stejného „soudku“ mi přijdou představy inteligentního života mimo planetu Zemi. Nemůžeme (s jistotou) říci, že inteligentní život mimo Zemi neexistuje. Dosud jsme se s ním však nesetkali.

Co se kvality života týče – ta jde za námi. Ideálem Budhismu je dokonalý Budha. Dokonalý, ale též OSAMOCENÝ. Ideálem Kristovým je SPOLEČENSTVÍ.

Od: Sien

Sien — Thu, 14 May 2015 07:58:05 +0000

Re: bylo v Ježíši Kristu přemoženo DOBREM.
Otázka Boha je pro mnohé lidi příliš jednostranná. Dějiny kupříkladu katolické církve pak hodně lidem „boha“ znechutilo. Je to podle mě nepochopením. jediný a svrchovaný NEJVYŠŠÍ ZDROJ (říkejme mu klidně Bůh) podle mě existuje, lze se dostat do jeho Království (na různé úrovně projevování lásky, dobra). Ale bez přímé zkušenosti či rozpomenutí se na to jsou to pro lidi jen „slova“. Proto se tomuto „slovnímu obdivu“ neoddávám. V jiných duchovních směrech a dokonce i u nevěřících se hovoří od (posmrtné) cestě do duše do Světla. To mi přijde jako dobrý obraz, který nemám důvod opravovat.
Jinak ohledně „zla“ jsem se snažil popsat v článku, že existují konkrétní entity jako je Lucifer a Ahriman, které svými vlivy působili a působí. I tehdy na Ježíše nebo na Buddhu. Je to taková silná zkouška odolnosti, nepodlehnout jim (viz v článku).

A ohledně vaší první věty: podle mých zkušeností existuje řada míst a úrovní bytí – kde se může duše vtělovat. Ano, jsou i vyspělejší místa než Země. To nic nemění na tom, že i na Zemi stojí za to se rozvíjet a třeba jednou náš svět zde bude vypadat dobře. 🙂 Lidmi se stáváme až na Zemi, zrozením. Ve fázi před zrozením jsme spíše duše s projektem, která se sem chystá. 🙂

Od: mh.

mh. — Thu, 14 May 2015 05:55:48 +0000

bylo v Ježíši Kristu přemoženo DOBREM.
Pakliže neuvažujete váš budoucí (posmrtný) život v Nebi, žádné jiné a LEPŠÍ místo pro život než je „Svět“ jako lidé nemáme.

Pozitivní (a RADOSTNOU) zprávou (doslova Evangeliem) je, že zlo, bylo v Ježíši Kristu přemoženo DOBREM. Jakkoli z toho neplyne, že vše zlé „zmizelo“, plyne z toho, že přemožení zla DOBREM je MOŽNÉ.
_______________

Čistě technicky: vůbec to není a nebylo o tom, s kolika lidmi Ježíš „bojoval“. (Lze předpokládat, že s veškerou „chytrostí“, která v té době dostupná byla.) Podstatným je, že Ježíš Kristus zlo přemohl a že vstal z mrtvých. (Ve smyslu – byl vzkříšen.)

Od: mh.

mh. — Thu, 14 May 2015 05:42:48 +0000

logika Vaše ???
Teď nemám na mysli ani tak logiku Pavla Sobka – jako obecně, produkt určitého typu uvažování.

Připustit existence Boha je mimořádně uzdravující a léčivé v tom smyslu, že si jste ochoten připustit, že EXISTUJE NĚKDO (něco), kdo (co) vaši logiku (a vaše pochopení světa) přesahuje.

Svým způsobem jde o ZÁKLAD jakéhokoliv pravdivého přístupu ke zkoumání a poznání/poznávání čehokoliv.

Od: mh.

mh. — Wed, 13 May 2015 21:25:30 +0000

upřímně vzato:
Slovo „Bůh“ jsem pokládal za správné do vaší úvahy doplnit právě proto, aby nedocházelo k „oddělování“.
_______________

Diskutovat o věcech, které jsou všem jasné, pozbývá smyslu. Svoje názory znám. Obohatit mne může ten, kdo to co JE (realitu), vnímá z jiného úhlu pohledu, než ze kterého vidím skutečnost já.

Od: Larry

Larry — Tue, 12 May 2015 13:50:39 +0000

zlo
Svet je zle miesto pre zivot nie preto, ze existuju zli ludia, ktori konaju zlo, ale preto, ze drviva vacsina ludi to zlo toleruje.

Od: Sien

Sien — Tue, 12 May 2015 08:16:41 +0000

Re: ona je ta karma
„Karma“ pro mne není metafora, ale konkrétní vlivy, které mají naše (dříve vykonané) činy. Je tu neúprosná logika příčin a následků. V krajním případě by se dalo říci, že pokud by někdo v tomto životě silně a opakovaně ubližoval třeba hadům, zcela jistě se to nějak projeví – buď ještě v tomto životě nemocemi, anebo v dalším životě třeba i v tom, že jeho duše se vtělí mezi hady, anebo může být sám hadem uštknut, zabit atd. Beru ale spíše, že zvířata jsou spojena určitý „kolektivním vědomím“, zatímco u člověka hraje roli svobodná vůle, která se projevuje záměrem (dobrým nebo špatným) a následně často i činem. Z činu plynou důsledky nejen logické, ale i energetické „pole“ člověka, jeho „stíny“ atd.

Od: Sien

Sien — Tue, 12 May 2015 08:11:32 +0000

Re: Ježíš = nádhera v praxi 🙂
Neměl jsem na mysli shazovat meditační praxi, mám s ní dobré zkušenosti. Spíše záleží na míře aktivity a pochopení dějinnosti, směru. Např. v buddhismu se dějinný rozvoj příliš nepraktikuje, cílem je vyčistit se od znečištění v různých formách a vyvanout (případně pomáhat k tomu druhým), anebo jako bódhisattva se neustále vracet pomáhat druhým z utrpení. Z toho jako by vyplývalo, že utrpení nemá smysl – což si nemyslím. Tím se výrazně liší od „kristovské cesty“, která právě smysl utrpení ukazuje a naplňuje smyslem.
Ohledně doplňování slov jako Bůh, Ježíš, láska – pokud s nimi někdo má zkušenost praktickou, netřeba jej přesvědčovat. Ale je tu širší společnost, a v ní zatím znějí tato slova „prázdně“. Právě proto mi přijde dobré nikoli tlačit někoho k stejnému názoru, ale spíše ukazovat si možnosti, jak se od zlých vlivů emancipovat a hledat svůj směr – podle mne je na konci různých cest Jednota, avšak mi jsme a zůstáváme „rozmanití“. A tak za sebe nerad pěstuji princip „oddělování“, není-li to nutné. 🙂

Od: mh.

mh. — Tue, 12 May 2015 06:10:01 +0000

Ježíš = nádhera v praxi 🙂
a) nemusíte meditační praxi de facto „shazovat“.

b) Co vám „chybí“ (do spokojenosti) je Pán Bůh potažmo Ježíš Kristus.

Vysvětlím:

Ježíš (a dochovalo se to i v Biblických textech) hovořil o LÁSCE k Bohu a k bližnímu, jako sám k sobě.

Meditace (pokud jsou provozovány pravdivě a poctivě) vás lásce k sobě a de facto i ke druhém přivézt mohou. SMUTNO Vám však je (a ne vždy to „funguje“), když vynecháte slovo Bůh.

Láska k Bohu (z meditace se pak stává modlitba) nás vtahuje do praxe. Tj. „usměrňuje“ naše počínání v tom smyslu, že hledáme co si přeje Bůh a co dlouhodobě dává našemu životu smysl. A myslím si, že právě toto „spojení s Bohem“ pak člověka naplňuje spokojeností.)

Od: Muhlhaus

Muhlhaus — Mon, 11 May 2015 21:17:34 +0000

ona je ta karma
stejně spíš metafora, něco co má zdůraznit spojení s ostatními bytostmi a nutnost jim neubližovat, uvědomit si, že jsme se nemuseli narodit jako člověk, ale třeba jako žába. Ostatně, pokud bysme se narodili v příštím životě jako žába, byli bysme to ještě skutečně „my“? Takže strach z nějakého „ušpinění karmy“ mi přijde jako projev poněkud jednoduchého, mechanistického myšlení.